První potravou, kterou přijímají novorozená mláďata savců, je mléko. Mléko je svým způsobem unikátní tekutina, která obsahuje v patřičném množství a vzájemném poměru nejen všechny základní živiny (proteiny, tuky, sacharidy), ale i vitaminy a minerálie, které mládě potřebuje k životu, a - v určitém období - také látky ochraňující je před různými onemocněními. Jsou to protilátky proti různým specifickým infekčním onemocněním, nespecifické ochranné látky a látky podporující nespecifické obranné mechanismy. Mléko tedy zabezpečuje kompletní výživu, a také chrání novorozené mládě před nejrůznějšími chorobami a důsledky nepříznivých vlivů vnějšího prostředí. Jedinečnost mléka jako potravy spočívá v tom, že je pro mládě příslušného živočišného druhu dokonale využitelné a dobře stravitelné, že je schopno mu poskytnout v určitém věku přesně to, co právě potřebuje. Důležitý je ovšem také časový faktor - skladba mléka se v průběhu laktace (kojeni) mění, jiná je bezprostředně po porodu, jiná v době, kdy je mláďatům týden nebo více.
Složení mléka různých druhů savců vykazuje druhovou specificitu, což znamená, že mléko každého živočišného druhu se poněkud liší svým složením od mléka jiného, třeba i příbuzného druhu.
Při určitém zjednodušení lze rozlišit dva typy savčího mléka. Jedno lze pracovně nazvat "mlékem kopytníků", druhé "mlékem šelem". Oba typy se od sebe zásadně liší. Zatímco v mléce kopytníků je hlavním zdrojem energie pro mláďata laktóza (mléčný cukr), látka náležející mezi sacharidy, v mléce šelem plní tutéž úlohu tuk. To znamená, že mléko kopytníků je bohaté na sacharidy (laktózu) a relativně chudé na tuk, kdežto mléko šelem je právě naopak - bohaté na tuk a relativně chudé na sacharidy (laktózu).
Názorné je v tomto směru srovnání konkrétních hodnot. V mléce krávu je kolem 4.7 % sacharidů (laktózy) a 3.2 - 4 tuku. v mléce kozím je asi 4.5 % sacharidů (laktózy) a 2 - 5.9 % tuku. Mléko feny naproti tomu obsahuje pouze 3.1 % sacharidů (laktózy). ale 9 - 9.3 % tuku.
Fyziologie trávení je u mláďat různých druhů savců odlišná tak, jak se liší složení jejich mléka. Závisí na trávicích enzymech, které organismus produkuje. Zažívacímu ústroji mláděte kopytníka vyhovuje nejlépe mléko vlastního druhu nebo jiného kopytníka a podobně i mláděti šelmy vyhovuje nejlépe mléko vlastního druhu. Špatné však je když mládě šelmu musí přijímat neupravené mléko kopytníka. Taková potrava mu nevyhovuje a může u něho způsobit různě závažné zažívací potíže, které se zpravidla projeví průjmem.
Štěněti psa domácího (ale ani vlka a jiných volně žijících psovitých šelem, ba ani mláďatům šelem medvědovitých, hyenovitých a dalších) nevyhovuje kravské mléko (ani mléko kozy) pro vysoký obsah laktózy. Mléčný cukr nedokáže štěně, ale ani mládě jiné šelmy, dokonale strávit ve větším množství, než je množství vlastní jeho živočišnému druhu. Chybí mu odpovídající množství laktázy, specifického enzymu, který štěpí laktózu a činí ji tak využitelnou pro organismus.
Přizpůsobivost (adaptabilita) umožňuje, aby tu a tam některé štěně - to, jehož organismus je obdařen značnou mírou této schopnosti - přijímalo neupravené kravské mléko a netrpělo přitom většími trávícími problémy (průjmem). Adaptabilita ovšem má své meze a hlavně většina štěňat v tomto směru takovou mírou přizpůsobivosti nadána není. Některá štěňata jsou přizpůsobivější, jiná jsou měně přizpůsobivá - každé podle svojí genetické výbavy.
Jedno štěně snáší normální kravské mléko s laktózou (pokud je dostává od nejútlejšího věku pravidelně každý den) celkem dobře, další, hůře přizpůsobivá štěňata, nejsou prakticky vůbec schopna je akceptovat jako náhradní stravu, trpí po něm průjmem, resp. dříve, než se stačí přizpůsobit, mohou být v důsledku průjmů tak dehydratovaná, že uhynou, nedostane-li se jim včas náležitého ošetření a péče.
Charakteristické pro přizpůsobivost je, že stav jí navozený trvá jen tak dlouho, pokud působí ty vnější podněty a podmínky, které ji vyvolaly. Jakmile působit přestanou, vymizí.
V praxi to znamená, že i ten pes, který se dokázal přizpůsobit již v raném věku neupravenému kravskému mléku a je schopen laktózu trávit, si uchová tuto schopnost tak dlouho, pokud pravidelně každý den dostává neupraveně kravské mléko, ale ztratí ji za relativně velmi krátkou dobu několika málo dní, jestliže toto mléko nedostane. Potom, i když třeba léta normální kravské mléko bez potíží konzumoval, po něm dostane průjem, vypije-li je znovu po několikadenní až několikatýdenní přestávce.
Pouze takové mléko v němž je obsah laktózy nižší než 3 % je vhodné pro štěňata. Takovým mlékem je možné je živit od prvního dne života bez obav, že dostanou průjem.
Obligátní podmínkou zdárného odchovu novorozených štěňat není ovšem pouze potrava, použité mléko, stejně důležitá je např. i vhodná teplota prostředí.
Novorozená štěňata jsou, velmi citlivá na chlad a změny teploty, protože jejich termoregulační mechanismy v prvních dnech života ještě plně nefungují. Proto je třeba je držet v prvním týdnu života při teplotě kolem 28 °C, ve 2. při teplotě kolem 28 °C, ve 3. při teplotě kolem 24 °C a ve 4. při teplotě kolem 22 °C.
Rovněž je nutné, aby byla zajištěna náležitá hygiena odchovu (čistota kojící láhve a dudlíků), aby mléko bylo správně připravováno (přesně podle návodu výrobce), aby mělo při podání štěňatům teplotu 36 - 38 °C, aby je štěňata dostávala v náležitých intervalech, aby byla pravidelně vyprazdňována atd.
Různé druhy kvalitního mléka pro štěňata jsou vyráběny (delaktozováním, obohacováním vitaminy a mineráliemi apod.) různým způsobem, mají různé složení a různě se ředí. Proto je naprosto samozřejmou podmínkou úspěšného odchovu úzkostlivě přesné dodržování pokynů výrobce pro jeho přípravu. Uvádí-li výrobce např., že se 1 díl suchého mléka ředí 4 díly vody o stanovené teplotě, je třeba to respektovat. Jiný výrobek může mít ředění jiné, např. 1 díl mléka na 1 díl vody nebo 1 díl mléka na 2 díly vody o stanovené teplotě.
Nerespektování pokynů výrobce při přípravě mléka může mít za následek různé trávicí potíže štěňat. Tak např. použije-li se k ředění suchého mléka větší množství vody než doporučuje výrobce (což chovatelé dělají proto, aby "ušetřiti", aby jim mléko "déle vydrželo"), může se u štěňat objevit průjem, i když laktóza je patřičně snížena. Opačný extrém, ředění suchého mléka menším množstvím vody (což jindy dělají chovatelé aby štěňatům "přilepšili", aby mléko "bylo vydatnější"), může naopak vyvolat zácpu. Ani to ovšem není vina mléka, ale jeho nesprávné přípravy.
Použit musí být vždy kvalitní výrobek, mléko určené pro nejmenší štěňata - "od 1. dne života". Mléko deklarované výrobcem pro štěňata "od 3 týdnů věku" vhodné není. O samotném smyslu takového výrobku lze s úspěchem pochybovat, protože ve 3. týdnu života by již štěňata měla být zvolna převáděna z tekuté stravy na tuhou, a to pomoci speciální, pro ně výslovně určené kaše s obsahem esenciálních (životně nezbytných) proteinů živočišného původu a dalších látek (vitaminů, minerálií). Ještě dnes někdy používaná krupicová kaše štěňatům nic nedá. I když ji přijímají, žádné potřebné živiny, vitaminy a minerálce z ní nezískají a ve skutečnosti, byť mají žaludek plný, hladoví.
Podá-li se mléko deklarované výrobcem pro štěňata "od 3. týdne života" mladším štěňatům, dostaví se lehčí anebo i velmi závažné zažívací potíže. Ve skutečnosti je toto mléko vlastně mléčná náhražka pro telata, a protože jeho výroba je méně nákladná (hladina laktózy se u těchto výrobků nesnižuje), bývá výrazně levnější než kvalitní mléko vyráběné pro štěňata ("od 1. dne života").
Odstraněním laktózy nebo výrazným snížením její hladiny přichází kravské mléko zčásti o svoji energetickou vydatnost. Tato ztráta se ovšem dá nahradit a špičkoví výrobci (většinou farmaceutické firmy, nikoli však firmy krmivářské) problém řeší např. přídavkem glukózy (hroznového cukru) nebo zvýšením obsahu tuku ve výsledném produktu.
Hroznový cukr se přidává v takovém množství, aby v připravené tekuté potravě byla jeho koncentrace izotonická. Glukóza nejenže kompenzuje energetickou ztrátu, navíc - i když její sladivost je nízká - činí mléko chuťově atraktivním. V uvedené koncentraci navíc podporuje chuť k přijímání potravy. Takové mléko je vhodné nejen pro štěňata a kojící feny, ale jako dietetikum i pro psy zestárlé, trpící zažívacími potížemi, jinak oslabené apod.
Mléko pro štěňata připravené z kravského mléka výrazným snížením hladiny laktózy, přídavkem vitaminů, minerálií a případně i jiných látek, a to ani to nejkvalitnější, není v porovnání s mlékem feny biologicky plnohodnotné, protože neobsahuje protilátky proti přenosným (infekčním) chorobám, nespecifické obranné látky a látky podporující nespecifické obranné mechanismy.
Také mléko feny, např. tzv. kojné, může být pro štěňata po biologické stránce neplnohodnotné. Složeni mléka se v průběhu laktace mění. Dají-li se např. novorozená štěňata pod fenu laktujicí již týden, dostávají stejně biologicky méněcennou náhradní potravu, jako když jsou živena jinak neupravenou náhradní mléčnou stravou.
Biologicky méněcennou a naprosto nevhodnou potravou pro štěňata je mléko pro děti (např. Sunar), mléko kondenzované (jakékoli značku), kozí mléko a podomácku připravené náhradní tekuté krmivo (přesto, že je to naprosto neuvěřitelné a nesmyslné, stále ještě se i dnes taková krmiva používají). Nejenže všechna tato mléka neobsahují žádné protilátky, ale navíc štěňatům nevyhovují nedostatkem či nevhodným poměrem vitaminů a minerálií a dokonce jim škodí obsahem laktózy.
Biologicky plnohodnotné je jen to mléko pro štěňata, které obsahuje příslušné protilátky. Kromě specifických protilátek, proti původcům běžných, na psa přenosných infekčních chorob (jako je např. psinka nebo parvoviróza), jsou to ještě protilátky nespecifické, zabezpečující tzv. nespecifickou ochranu štěňat, a látky podporující nespecifické obranné mechanismy.
Stejně jako existují dva typy mléka, "mléko kopytníků" a "mléko šelem", existuji také dva způsoby předávání obranných látek mláďatům.
Mláďata kopytníků dostávají specifické i nespecifické protilátky až v průběhu postnatálního života, po narozeni, prostřednictvím mleziva (kolostra) a mateřského mléka. Mláďata šelem naproti tomu získávají specifické protilátky (proti psince, parvoviróze aj.) už v průběhu intrauterinního vývoje, před narozením, cestou krevní (diaplacentárně) - podmínkou je samozřejmě solidní imunita matky a nespecifické protilátky dostávají po narození prostřednictvím mleziva (kolostra).
Nespecifické obranné mechanismy jsou z hlediska vývojového (fylogenetického) původnější než obranné mechanismy specifické (imunita) a jsou u kopytníků i u šelem prakticky totožné. Látky, jimiž jsou podmíněny, jsou u obou těchto skupin savců shodné a funguji úplně stejně. Proto je možno používat kravské kolostrum s úspěchem u psů. To je velice důležitý poznatek, který umožňuje vytvořit z kvalitního, ale biologicky neplnohodnotného náhradního mléka pro štěňata mléko biologicky zcela plnohodnotné, odpovídající ve všech ohledech mateřskému mléku feny.
Kolostrum je sekret mléčné žlázy produkovaný v raném postnatálním období života, bezprostředně po narození mláděte (mláďat). Jeho prostřednictvím získávají štěňata 90 % látek podílejících se na jejich obranných reakcích. Zbývajících 10 % těchto látek získala štěňata od matky již před narozením jako specifické protilátky. Veškeré obranné látky od matky (maternální protilátky) předávané štěňatům prostřednictvím mleziva - kolostra, představující kolostrální imunitu, jsou tedy nespecifické obranné látky a látky podporující nespecifické obranné mechanismy.
V kolostru je množství nejrůznějších látek nezbytných pro zdravý život novorozence. Tyto látky lze rozdělit do tří skupin. Do první skupiny patří aminokyseliny (glycin, serin, cystein atd.), nukleotidy (stavební kameny nukleových kyselin), vitaminy (8 - 20krát více než v mléce), stopové prvky a některé další látky. Do druhé skupiny náležejí imunoglobuliny (tříd IgG, IgM a IgA) a do třetí přírodní antimikrobiální faktory - laktoferin a laktoperoxidáza. V organismu působí všechny tyto látky synergicky, svoji součinností chrání zdraví štěněte.
Usuší-li se kravské mlezivo šelmě (mrazem), tak aby biologicky cenné látky v něm obsažené nebyly denaturovány, aby nepřišly o svoji účinnost, je možné a často nutné je podávat novorozeným štěňatům. Přidává se do kvalitního delaktozovaného mléka (s nahrazenou energetickou ztrátou), určeného pro štěňata od 1. dne života, ze kterého se tak vytvoří biologicky plnohodnotná potrava naprosto dokonale nahrazující mléko feny. Štěňata tak získávají odolnost vůči různým nespecifickým onemocněním a důsledkům rozmanitých nepříznivých vlivů prostředí.
Biologicky plnohodnotné mléko vytvořené přídavkem speciálního kolostrálního přípravku výrazně zvyšuje životaschopnost štěňat tím, že zlepšuje funkce jejich imunitního systému. To je životně důležité především u štěňat odchovávaných bez matky, u štěňat jejichž matka má nedostatek mléka anebo nemá mléko žádné, ale i u malých a slabých štěňat a štěňat z velmi početných nebo nevyrovnaných vrhů. Ta totiž obvykle nemají dostatek příležitosti získat od matky potřebné množství mleziva. Stejně nutné je pro štěňata fen s oslabenou imunitou, vykazujících nedostatečnou imunitní odpověď, štěňata z vrhů prvniček a starých fen a ta, u nichž lze předpokládat snížení přirozené obranyschopnosti - štěňata velmi malých, přešlechtěných a málopočetných plemen. Potřebné je též při odchovu štěňat za nepříznivé nákazové situace.