I když byl leonberger šlechtěn jako pes hlídací, je ve své podstatě hlavně pes rodinný, který své ochranné a hlídací schopnosti projevuje hlavně pro svou velkou příchylnost ke své "smečce". Je to klidný, přátelský pes, ale rozhodně ne flegmatický. Neštěká zbytečně. Při své mohutnosti je pohyblivý, živý a temperamentní jak při procházce tak při hře.
Mnoho začátečníků si stále ještě plete pojmy a domnívá se, že jen zuřivý, agresivní pes může být dobrým hlídačem. To je absolutně zcestný názor. Leonberger zhruba do jednoho roku přátelsky vítá skoro každého (i když i zde jsou výjimky), později začne návštěvy rozlišovat.
Obecně platí, že leonberger musí být mimo svůj domov, objekt klidný, lhostejný, přátelský. Totéž platí, když do domu přichází návštěva a jeho majitel je přítomen. Ale mám ověřeno jak u svých psů, tak u mnoha dalších majitelů, že i velmi mírní jedinci v nepřítomnosti pána a dalších členů rodiny svěřený majetek ohlídají naprosto spolehlivě. Opomíjím i skutečnost, že při jejich vzhledu a velikosti si málokdo troufne dovnitř objektu, který je v "péči" leonbergera.
Doporučuji majitelům pro zdárný povahový vývoj psa, aby jej již od mládí, pokud možno, brali všude s sebou, do různého prostředí. Seznámili ho s dopravou, lidmi, dětmi, psy, domácími zvířaty atd. Neizolujte svého psa, samozřejmě po nutném základním očkování, od ničeho a nikoho. Pokud ho bude chtít někdo pohladit, nejčastěji dítě, požádejte, at' ho nehladí přímo po hlavě, ale třeba na boku a podobně. Hodně psů nesnáší cizí ruku, která ho "ohrožuje" přímo zepředu. A jelikož je třeba právě na vodítku, což mu dodává síly, neboť si "vede" páníčka, může dojít lehce ke kolizi.
Tento vývoj sociálního chování je nezbytný pro to, aby vám ze štěněte vyrostl zdravě sebevědomý jedinec, kterého máloco vyvede z míry.
Leonberger trvale zavřený v kotci, zahradě, který nezná proběhnutí, procházku, koupání, nemá možnost kontaktu s jinými psy a lidmi, těžko dosáhne vyrovnané povahy, kterou požaduje standard. Takové zvíře většinou inklinuje k extrému, tedy bud' k bojácnosti či k nadměrné agresivitě. S takovým zvířetem těžko majitel dosáhne špičkového umístění na výstavách a do chovu takový leonberger nepatří již vůbec. V zemi původu, v Německu, je na povahu kladen velký zřetel, občas je možno i konstatovat, že se i nějaká ta chybička na kráse přehlédne, ale povahová vyrovnanost nikoli. Jsou i majitelé chovných psů, kteří pro dobré jméno svého plemeníka striktně odmítnou nakrýt fenu, jejíž povaha neodpovídá plemenným požadavkům.
Máte doma vzorný pořádek? Vypadá vaše zahrádka jak z časopisu? Máte dost volného času? Nebaví vás televizní program? Spíte špatně v noci? Váš život je stereotypní? Pak je nutné pořídit si štěně, nejlépe leonbergera. Pořádek v bytě vezme za své ihned, zahrádka asi tak do dvou měsíců. Na televizi nebudete mít čas a nejdéle do sedmi dnů budete spát jako špalek. Nuda zmizí z vašeho života mávnutím kouzelného proutku. Štěně se vám odmění. Vaše pokrmy obohatí chlupatým kořením, koberec dostane jasně nazlátlou barvu. Anglický trávník protká sítí chodbiček a nezištně zastřihne zákrsky, vyhloubí skryté jamky, ve kterých se senzačně zvrtne kotník. Staré, ale ještě dobré boty, které vám již jdou na nervy, připraví k likvidaci. Dá vám pocit síly, moudrosti a bude vás milovat. V pátek i ve svátek. Ve smokingu i v montérkách. Učesané i neučesané, příjemné i naštvané. Svou chtivostí po procházkách bude pečovat o vaše zdraví i štíhlou linii. Nikdy se nestane, aby si o vás myslelo, že jste vrták. Poznáte, jaký je to pocit být pro někoho bohem. Až si to zkusíte, uvidíte. Měla jsem pravdu?
Pokud se Vám leonbergeři líbí a chcete získat štěňátko, informujte se prosím u hlavní poradkyně chovu paní Pavlovské.